Anwyniny lži

15. června 2015 v 12:35 | Únorová |  Hořkosti a pachuť
Slunce nedělá kompromisy. Zžírá mě po částech, zevnitř i zvenčí, spaluje mé jizvy. Pomalu. A s grácií. Zatímco zvony spí, slunce nás vesele vraždí. S přivřenými víčky pádím přes dlažební kostky. Naše stíny se prodlužují. Ticho spolklo svět.
A všichni jsou mrtví.


civí na mě
bez výrazu
bez touhy
a zpoza očí
mám-li chápat
- snad omdlely?
tam klíčí
vztek
neviditelný
květ
nás mučí
zpoza očí
naší duši
zkus se dívat
zpoza očí
které mlčí
na svět
jenž jsi zhanobil

 

5 lidí ohodnotilo tento článek.

Komentáře

1 eazi eazi | Web | 15. června 2015 v 14:08 | Reagovat

Pěkně napsané. :)

2 !? !? | Web | 15. června 2015 v 16:11 | Reagovat

Moc pěkné.. :)

3 naoki-keiko naoki-keiko | Web | 20. června 2015 v 14:17 | Reagovat

Začínám mít pocit, že tvým dílům rozumím víc a víc. A teď nevím, jestli je to dobře O_O

4 Pariah Pariah | Web | 5. července 2015 v 16:17 | Reagovat

Jako vždy perfektní... vážně bys měla něco vydat... tedy tím chci ríct všechno ;)

5 Mischelle Mischelle | Web | 10. července 2015 v 17:01 | Reagovat

Hezký článek :)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama