Úsměvy

10. února 2017 v 23:52 | Únorová |  Z černých desek
Tam uprostřed - někde mezi obratli; ruce v bílých rukavicích pronikají do útrob těla. Prsty na okrajích otevřené rány přidržují maso, aby kost zůstala odhalená.
"Přineste vrtačku."


Třiapadesát minut do půlnoci. Chodníky mlčí, v ulicích se pomalu rozpouští sníh. Polovina světa je oděná do noci. Hvězdy křičí napříč oblohou, agonie prorůstá skrze mraky. Ztrácím dech. Kůže se propadá, otoky pukají, titan nasakuje krví. Vracím se z nemocnice, benefity na obou zápěstích překryji dlouhým rukávem. Vracím se jako vítěz. Večerní vlak se ztrácí mezi stromy, kola vřískají při prudkých zatáčkách. Vracím se jako nicotný, poražený člověk. Utrácím za drahé látky, ramínka podprsenky vláčím za podpatky. Pražské podzemí dýchá hořce. Můj hlas zní trpce a kolena jsou chatrná. Stehy po čase zhnisají, úsměvy se v okamžení vytratí. Musím začít umírat, abych mohla začít znovu žít?
 

2 lidé ohodnotili tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama